3 mýty v oblasti "držení diety"

Článků typu "Největší mýty o dietách..." je na internetu požehnaně. Ani já si něco podobného neodpustím a v následujících pár odstavcích trochu rozvedu 3 důležité záležitosti v oblasti "držení diety" (chcete-li pověry, mýty...), které stále spoustu lidí opomíjí a které se lehko stávají, řekněme, "putovními nesmysly".



Putovní nesmysl číslo 1
Stravovat se zdravě je omezující dieta

Ke zdravé stravě se člověk dostane zpravidla dvěma cestami - buď to začne vyžadovat zdravotní stav a změna životního stylu je nám doporučena lékařem či jiným odborníkem, nebo se proto rozhodneme dobrovolně sami -  ať už z důvodu krátkodobého (např. hubnutí do plavek, na ples apod.) nebo dlouhodobého. V obou případech je důležité si uvědomit, že změna stravování a často spolu s tím i životního stylu není krátkodobou záležitostí ale měla by být záležitostí DOŽIVOTNÍ (pokud samozřejmě zdravotní stav dovolí). K této změně by se mělo přistupovat jako k naprosto dobrovolnému rozhodnutí tzn. když mi nechutná brokolice tak se do ní nutně nemusím dvakrát týdně nutit nebo pokud mám rád gumové medvídky tak si prostě čas od času pár méďů dám. Každý má své chutě, každému dělá dobře něco jiného a zdravá strava má ten velký bonus, že je pestrá tzn., že se v ní může najít každý. Důležitým faktem zůstává, že je potřeba u toho trochu MYSLET a používat SELSKÝ ROZUM  - když někde uberu tak taky někde na druhé straně můžu přidat; nápis light neznamená, že toho můžu sníst kopu; večeřet nejpozději v 6 večer když chodím spát okolo půlnoci je naprostá hloupost a takto by se dalo pokračovat. Proto každý, kdo vidí ve zdravé stravě jen časově omezenou nutnost za nějakým účelem, neuspěje, ale často si může i uškodit.

Spousta lidí namítne, že zdravá strava stojí čas a peníze. Připravit si snídani, svačinu a oběd na druhý den stojí, pravda, večer předešlého dne trochu času navíc. Na druhou stranu, koupit si snídani, svačinu a oběd v již připravené podobě (snídaně v kavárně, oběd v restauraci apod.) je určitě dražší verzí. Stydíte si nosit krabičky s jídlem do školy/do práce? Okolí Vám může začít jen závidět -> dřív nebo později (v některých smutných případech tedy i nikdy) každý člověk přijde na to, že to, co jíme, se odráží na naší fyzické i psychické stránce. Když se začneme stravovat lehčeji, zdravěji a ještě k tomu pravidelněji - začneme se cítit lépe. A nepochybně si toho mohou všimnout i ostatní.

Grilování -> společenská událost ale i zdroj nebezpečných karcinogenů

Grilovací sezona už je sice za námi ale přesto si to neodpustím :)
Dnešní článek o grilování spadá pod tematiku škodlivosti některých potravin. Za tuhle negativní propagaci mě už tak spousta mých kamarádů nemá rádo, ale patřilo to k mé oblasti zájmu v rámci bakalářské práce takže se nedá nic dělat a krátce se tu o tom rozepíši :).

Grilované maso - lahůdka i hrozba (zdroj:novakuchyne.cz)

To, že jsme po těžkém a tučném obědě ospalí, má své biochemické opodstatnění :)

V dnešním krátkém článku bych Vám ráda ukázala, že to jak se stravujeme má opravdu vliv na náš výkon (ať už v práci nebo ve volném čase a ještě zvláště po obědě :)) a opravdu to má své (bio)chemické opodstatnění.

Všechno souvisí se 3 látkami, které si teď krátce představíme:

1. aminokyselina tryptofan - tryptofan je esenciální, tzv. aromatická aminokyselina (ne protože má aroma :) ale protože obsahuje ve své struktuře konjugovaný systém dvojných vazeb), kterou si naše tělo neumí syntetizovat a musí ji tak přijímat v potravě v podobě bílkovin (popř. doplňku stravy). Má v těle hodně nezastupitelných funkcí, a tak při poruchách v jeho metabolismu může docházet k různým onemocněním. (např. Hartnupova nemoc).
2. serotonin - serotonin je biologický derivát tryptofanu a slouží jako neurotransmiter (látka, která slouží k přenosu nervových vzruchů). V naší centrální nervové soustavě se serotonin významně podílí na ovlivnění nálady - jeho snížené množství tedy může způsobovat deprese, poruchy spánku apod.
3. melatonin - melatonin je hormon a vzniká chemickou přeměnou serotoninu. Tento hormon je produkován v mozku, konkrétně v hypofýze a hraje důležitou roli v cirkadiálních rytmech (den/noc). Produkce melatoninu je největší v noci (za tmy) a proto v zimních měsících, kdy je nedostatek slunce, jsme více ospalí a bez energie než třeba v létě.

Jak bojovat proti hladu - glykemický index & energetická denzita potravin

A máme tu 1. září, sice neděle ale pro mě už takový návrat do reality po uplynulých "prázdninách". Prostě a jednoduše, vstupuji do posledního ročníku svého magisterského studia a čeká mě diplomka, o které bych se také ráda zmínila v některých z příštích článků.

Ale teď už k věci. Všichni jsme asi někde četli nebo slyšeli, že hladovění pro náš organismus není dobré a že v žádném případě neřeší problém s váhou, ba naopak. Při dlouhodobém nezdravém hladovění dochází k lipolýze, ale také k proteolýze svalové hmoty, protože tělo si někde potřebnou energii vzít musí. Metabolismem aminokyselin však vznikají jako zdroj energie tzv. ketolátky, sloučeniny kyselého charakteru, které nejsou pro naše tělo příznivé, protože narušují acidobazickou rovnováhu našeho těla.

Takže ještě jednou i za mě ....NEhladovět, NEhladovět, NEhladovět !!! Vaše tělo se musí cítit v pohodě a nesmí se bát, že mu v budoucnu bude upřena energie a ukládat ji v podobě tuků na horší časy. Dopřejte mu pravidelnou stravu a pravidelný přísun energie, docílíte tak nejen zrychlení metabolismu ale i vylepšení Vaší osobní pohody.

V tomto článku bych Vám ráda představila 2 "bojovníky" proti hladu, respektive dva důležité faktory, které je určitě třeba mít na mysli při sestavování vašeho jídelníčku: glykemický index a energetická denzita. Pokud budete pravidelně konzumovat potraviny, které jdou ruku v ruce se zásadami těchto parametrů, troufám si říci, že máte nad hladem vyhráno :)