Potravní aditiva: Umělá sladidla

Další skupinou aditiv, o kterých se zmíním, jsou umělá sladidla.

Cukr vs. umělá nekalorická sladidla (zdroj:zdravie.pravda.sk)

Myslím, že se se mnou nikdo nebude hádat, když napíši, že hlavním nepřítelem číslo jedna, alespoň v oblasti výživy, v rozvinutých státech, je nadměrná konzumace CUKRU (respektive hlavně jednoduchých, rafinovaných cukrů). Neustále stoupá počet lidí trpících obezitou, ruku v ruce s tím jdoucím kardiovaskulárním onemocněním a hlavně diabetem druhého typu.

Už několik let se tedy výzkumníci předhánějí ve vymýšlení stále nových a nových metod, jak umožnit lidem užívat si "to samé" ve stejném množství, ale bez rizika nadměrné konzumace kalorií (třeba takové extra venti vanilla frappuccino s 50 g cukru zredukovat na 5 g cukru o stejné chuti ale třetinové dávce kalorií :p, to je výzva!). Hlavní slovo zde tedy dostávají  umělá (nekalorická) sladidla. Používání umělých sladidel (zkratkou AS, z anglického "artificial sweeteners") v posledních letech výrazně vzrostlo - jak u dětí, tak u dospělých. Myslím, že hlavně obliba sladkých limonád si vyžádala intenzivnější výzkumy v této oblasti. Snaha uvést na trh další a zase o něco lepší typy AS je čím dál tím větší. Bývají 30x až 13 000x sladší než klasický řepný cukr a jejich použití umožní výrobci označit danou potravinu jako "bez cukru", "0 % přidaného cukru" nebo "light". Mylná je však představa, že takových to potravin vlastně můžeme sníst dvojnásobek, protože přece neobsahují cukr...

Přirozeně se tedy nabízí otázky, jak tyto umělá sladila působí na člověka, jaké mají pozitivní účinky na zdraví, ale také zda-li zvýšená konzumace nemůže mít nějaký negativní dopad (způsobovat nemoci apod.) Studií na toto téma se v posledních letech provádí velmi mnoho. Např. takový cyklamát (E952), jedno z prvních nekalorických sladidel, byl v USA pár let po uvedení na trh zakázán (1969). Studie na myších modelech poukázaly na karcinogenní účinky této látky. V EU je však stále povolen. Podobných rozdílů v zákoně jednotlivých států je mnoho.
Je třeba klást důraz na informovanost veřejnosti (to samozřejmě neplatí jen u AS). Zodpovědné instituce samozřejmě vydávají vyhlášky o povolených množstvích, možných rizicích a potenciálních zdravotních dopadech, most mezi výzkumem a laickou veřejností však není úplně dokonalý. Proto zde poskytuji vědecky doložená fakta jednoduchou a stručnou formou. Vybrala jsem 5 nejrozšířenějších.

Umělá sladidla - základní fakta a aktuální status

Sacharin (E 954)
Sacharin je jedno z nejstarších sladidel a na trhu se objevuje více než !! 100 let !! (byl objeven v 19. st.) Má 200x-700x sladší chuť než řepný cukr a běžně se používá při výrobě nápojů (tzv. "soft drinks"), džemů, cukrovinek, žvýkaček apod. Už méně se však ví, že se používá i při výrobě léčiv a suplementů.
Sacharin se nemetabolizuje v gastrointestinálním traktu, takže nedochází k ovlivňování hladiny inzulínu, což je žádoucí hlavně u diabetiků, proto se hojně používá při výrobě DIA potravin.
Doporučuje se nepřekročit denní dávku 5 mg/kg hmotnosti člověka, což je docela vysoká hranice a při normální stravě ji určitě jen tak nedosáhnete.
Za zmínku určitě stojí fakt, že je podezřelý z karcinogenních účinků. Na základě několika studií na myších modelech byl zařazen na list potenciálních karcinogenů. Po zpochybnění těchto účinků u lidí byl však v r. 2000 zase z listu odstraněn.

Aktuální status:  Vzhledem k nedostatečnému počtu důkazů o jeho karcinogenních účincích na člověka je považován za bezpečnou látku.

Aspartam (E951)
Aspartam je další ze sladidel, které byla objeveno už před desítkami let. Chemicky se jedná o tzv. methylester dipeptidu, který je složen ze 2 aminokyselin - fenylalaninu a kyseliny asparagové. Jeho kalorická hodnota proto není nulová ale 4 kcal/g. Aspartam je 200x sladší než řepný cukr, takže je ho potřeba opravdu nesrovnatelně menší množství a jeho kalorická hodnota je proto zanedbatelná.
Doporučuje se nepřekročit denní dávku 50 mg/kg hmotnosti člověka. Jako sladidlo se přidává do nápojů, jogurtů, cukrovinek apod. Navíc se prodává často v tabletkách ke slazení čaje a kávy. Stejně jako sacharin neovlivňuje hladinu insulinu v krvi.
Aspartam je v gastrointestinálním traktu metabolizován na fenylalanin, kyselinu asparagovou a !! methanol !!. Proto pro lidi postižené fenylketonurií je toto sladidlo tabu (často si můžete všimnout na obalech žvýkaček věty: Obsahuje zdroj fenylalaninu. Povinnost informovat spotřebitele je daná zákonem.).
Otázka bezpečnosti této látky není jednoznačná, podobně jako není u sacharinu. Jako vedlejší účinky konzumace aspartamu se uvádí malátnost, nechutenství, bolesti hlavy apod. Bylo provedeno nespočet výzkumů na myších a potkaních modelech, avšak žádný nebyl jednoznačně prokázán.

vzorec pro aspartam (zdroj:wikipedia)

Aktuální status: Aspartam zůstává jedním z nejvíce kontroverzních, ale zároveň nejvíce užívaných umělých sladidel. Nebyly jednoznačně prokázány jeho negativní účinky na zdraví člověka.

Acesulfam-K (E 950)
Tato látka byla objevena v 70. letech 20. století a je asi 200x sladší než řepný cukr. Jedná se o stabilní látku, takže ani při vysokých teplotách nedochází k jeho znehodnocení, proto se používá při pečení a vaření.
Doporučuje se nepřekročit denní dávku 15 mg/kg hmotnosti člověka, což opět není problém. Často se používá v kombinaci se sukralosou nebo aspartamem, protože sám o sobě nemá úplně "lahodnou" chuť.
Acesulfam-K patří k těm "hodnějším" sladidlům a není v podezření z karcinogenních účinků. Pravdou je, že byl v USA dvakrát navrhován k zařazení do důkladných testů. Rozsáhlé studie však ještě nebyly provedeny.

Acesulfam-K (zdroj:wikipedia)

Aktuální status: Chuťově nepříliš lákavé umělé sladidlo bez prokázaných negativních účinků na člověka.


Sukralosa
Chuťově velmi podobná řepnému cukru, téměř 600x sladší, nevstřebávající se v GI - tyto vlastnosti dělají ze sukralosy velmi oblíbené umělé sladidlo. Používá se ve více než 80 státech světa, přičemž v USA se používá ke slazení téměř 4000 potravin/nápojů !!! Na základě mnoha testů lze říci, že tato látka nemá žádné toxické ani karcinogenní účinky, avšak jako u všech sladidel, i u sukralosy se objevily výroky ohledně negativních účinků na zdraví člověka - hlavně nežádoucí ovlivnění střevní mikroflóry. Studie však byla označena za vědecky neplatnou a nepodloženou kvalitním výzkumem. Další studie přisoudily tomuto sladidlu vedlejší účinky v podobě bolestí hlavy a migrén.

Sukralosa je hojně obsažena v produktech určených pro fitness (zdroj:strongmansport.cz)

Aktuální status: Vzhledem k převaze pozitivních vlastností se sukralosa používá ve velké míře při výrobě potravin pro děti (jako prostředek proti dětské obezitě). Na základě mnoha výzkumů lze říci, že se jedná o látku bezpečnou, bez negativních dopadů na člověka.

Stévie
Stévie je tzv. glykosid, který se izoluje z rostliny Stevia Rebaudiana Bertoni. Používá se hlavně do nápojů a žvýkaček. Nebyly u ní zatím prokázány žádné negativní účinky na zdraví člověka a zdá se, že má jednu bonusovou vlastnost navíc. V rámci studie byly konzumentům podávány dávky stévie, aspartamu a řepného cukru. Následně byla sledována hladina glukosy a insulinu v těle. Prokázalo se, že po konzumaci stévie výrazně klesla hladina insulinu v krvi, což možná slibuje do budoucna použití této látky při léčbě cukrovky.

Ani stévie však neměla cestu na trh jednoduchou. Do roku 1994 byla označována jako nebezpečná látka. O rok později se povolila pro léčebné účely, ale až v roce 2006 byla na základě studí WHO (světové zdravotnické organizace) doporučena opět k uvedení na trh.

Stévie je nejčastěji k dostání v podobě tabletek, kterými si můžeme osladit teplé nápoje. (zdroj:slimshop.cz)

Aktuální status: V Japonsku se tato látka používá více jak 30 let a neobjevily se zatím žádné komplikace. Na základě několika studií byly prokázány pozitivní účinky na zdraví člověka - zejména snížení projevů cukrovky. Výsledky některých studií však naznačují mutagenní účinky, které ale nebyly u člověka prokázány.


Závěrem...

Po přečtení těchto řádků si můžete říci, že jste se vlastně nedozvěděli nic nového. Ano, je tomu tak. Všechna umělá sladila jsou kontroverzní. Karcinogenní, mutagenní ani jiné vedlejší účinky nebyly u těchto látek jednoznačně prokázány. 

Podle mého názoru bychom těchto látek měli konzumovat co nejméně - jednak při správné stravě a rozumném přijmu cukru produkty s nekalorickými sladidly ani nepotřebujeme, a jednak...co kdyby za týden vyšla studie, která by některé z těchto účinků prokázala.....? 

Samozřejmě, že každý občas třeba žvýká (no já má co říkat :D) nebo si dá nějaký ten bonbón, colu apod. Když je to v rozumné míře a ne 3 litry každý den, tak se není čeho obávat. Při vyšší spotřebě je ale třeba mít se na pozoru.


Pro úplnost zde uvádím články, ze kterých jsem čerpala:

1. Weihrauch M. R.: Artificial sweeteners - do they bear a carcinogenic risk?, Ann Oncol 15 (2004)
2. Mukherjee M.: Sugar content in artificial sweetener, Adv Appl Sci Res 2 (2011)
3. Anton S. D.: Effects of stevia, aspartame, and sucralose on food intake, satiety, and postprandial glucose and insuline levels, Appetite 55 (2010)
4. International Food Information Council foundation 2010: Everything you need to know about sucralose
5. Bigal M. E : Migraine triggered by sucralose: A case report, Headache 46 (2006)
6. Non-nutritive sweeteners: Review and update, Nutrition 29 (2013)