Zobrazují se příspěvky se štítkeméčka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeméčka. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 8. listopadu 2013

Potravní aditiva: Umělá sladidla

Další skupinou aditiv, o kterých se zmíním, jsou umělá sladidla.

Cukr vs. umělá nekalorická sladidla (zdroj:zdravie.pravda.sk)




Myslím, že se se mnou nikdo nebude hádat, když napíši, že hlavním nepřítelem číslo jedna, alespoň v oblasti výživy, v rozvinutých státech, je nadměrná konzumace CUKRU (respektive hlavně jednoduchých, rafinovaných cukrů). Neustále stoupá počet lidí trpících obezitou, ruku v ruce s tím jdoucím kardiovaskulárním onemocněním a hlavně diabetem druhého typu.

Už několik let se tedy výzkumníci předhánějí ve vymýšlení stále nových a nových metod, jak umožnit lidem užívat si "to samé" ve stejném množství, ale bez rizika nadměrné konzumace kalorií (třeba takové extra venti vanilla frappuccino s 50 g cukru zredukovat na 5 g cukru o stejné chuti ale třetinové dávce kalorií :p, to je výzva!). Hlavní slovo zde tedy dostávají  umělá (nekalorická) sladidla. Používání umělých sladidel (zkratkou AS, z anglického "artificial sweeteners") v posledních letech výrazně vzrostlo - jak u dětí, tak u dospělých. Myslím, že hlavně obliba sladkých limonád si vyžádala intenzivnější výzkumy v této oblasti. Snaha uvést na trh další a zase o něco lepší typy AS je čím dál tím větší. Bývají 30x až 13 000x sladší než klasický řepný cukr a jejich použití umožní výrobci označit danou potravinu jako "bez cukru", "0 % přidaného cukru" nebo "light". Mylná je však představa, že takových to potravin vlastně můžeme sníst dvojnásobek, protože přece neobsahují cukr...

Přirozeně se tedy nabízí otázky, jak tyto umělá sladila působí na člověka, jaké mají pozitivní účinky na zdraví, ale také zda-li zvýšená konzumace nemůže mít nějaký negativní dopad (způsobovat nemoci apod.) Studií na toto téma se v posledních letech provádí velmi mnoho. Např. takový cyklamát (E952), jedno z prvních nekalorických sladidel, byl v USA pár let po uvedení na trh zakázán (1969). Studie na myších modelech poukázaly na karcinogenní účinky této látky. V EU je však stále povolen. Podobných rozdílů v zákoně jednotlivých států je mnoho.
Je třeba klást důraz na informovanost veřejnosti (to samozřejmě neplatí jen u AS). Zodpovědné instituce samozřejmě vydávají vyhlášky o povolených množstvích, možných rizicích a potenciálních zdravotních dopadech, most mezi výzkumem a laickou veřejností však není úplně dokonalý. Proto zde poskytuji vědecky doložená fakta jednoduchou a stručnou formou. Vybrala jsem 5 nejrozšířenějších.

neděle 27. října 2013

Potravní aditiva: Kontroverzní Konzervanty

Konzervanty jsou hned po barvivech asi nejkontroverznější skupinou aditiv. Tyto látky se k potravinám přidávají za účelem prodloužení trvanlivosti (hlavně se jedná o výrobky z masa jako konzervy, uzeniny a maso samotné, sýry a dále pekařské polotovary, majonézy, dresinky apod.)  Dále "bojují" proti nežádoucím bakteriím a plísním a často zabraňují nežádoucím změnám barvy produktu. V posledních desetiletích se užívají stále častěji a to hlavně proto, že často sáhneme v rámci úspory času v už tak nabitém dni raději po polotovaru nebo již předem připraveném jídle. Těchto látek tedy logicky zkonzumujeme mnohem větší množství něž tomu bylo např. v předminulém století :(

Masné výrobky: delikatesa i strašák :( (zdroj:hamazing.com)

sobota 19. října 2013

Potravní aditiva ("éčka")


Potravní aditiva (zdroj:ucenibezmuceni.cz)


Žijeme v době, kdy je vyvíjen tlak na všechny a na všechno -  aby ženy byly co nekrásnější, aby produkty lidské činnosti byly co nejperfektnější a aby jídlo bylo vždy nejlahodnější, nejbarevnější a pokud možno vydrželo co nejdéle. Ženy a produkty tedy pominu a zaměřím se pouze na potraviny a to, jak je tedy v tomto stavu udržet :)

Tímto článkem zahajuji novou rubriku, kterou nazývám "Potravní aditiva" - známá spíše pod názvem "éčka". Éčka jsou kontroverzním tématem, probíraným na internetových stránkách a diskuzních fórech, v knihách ale i světových konferencích, které je ale stále aktuální. Nebudu jen papouškovat základní informace, ty si lze pohodlně vyhledat na mnoha webových stránkách, ale pokusím se vždy zmínit i něco navíc včetně aktuálního "stavu" v rámci výzkumů...zda-li jsou tedy zrovna "ok" nebo už jsou zase "ti špatní" :).