Potravní aditiva ("éčka")

Potravní aditiva (zdroj:ucenibezmuceni.cz)

Žijeme v době, kdy je vyvíjen tlak na všechny a na všechno -  aby ženy byly co nekrásnější, aby produkty lidské činnosti byly co nejperfektnější a aby jídlo bylo vždy nejlahodnější, nejbarevnější a pokud možno vydrželo co nejdéle. Ženy a produkty tedy pominu a zaměřím se pouze na potraviny a to, jak je tedy v tomto stavu udržet :)

Tímto článkem zahajuji novou rubriku, kterou nazývám "Potravní aditiva" - známá spíše pod názvem "éčka". Éčka jsou kontroverzním tématem, probíraným na internetových stránkách a diskuzních fórech, v knihách ale i světových konferencích, které je ale stále aktuální. Nebudu jen papouškovat základní informace, ty si lze pohodlně vyhledat na mnoha webových stránkách, ale pokusím se vždy zmínit i něco navíc včetně aktuálního "stavu" v rámci výzkumů...zda-li jsou tedy zrovna "ok" nebo už jsou zase "ti špatní" :).



Stručně, jasně, výstižně: co jsou potravní aditiva...
Aditiva jsou látky, které se přidávají do potravin za účelem prodloužení doby trvanlivosti, zvýraznění barvy, regulace kyselosti, úpravy hustoty nebo případně dodávají/upravují potravinám chuť.
Přítomnost aditiv musí být ze zákona uvedena na obale a to ve vzestupném pořadí podle toho, v jakém množství jsou v potravě obsažena. Každá látka nese označení pomocí trojmístného kódu za písmenem E. (např. E250).
Aditiva můžeme rozdělit do následujících skupin podle toho, jakou úlohu v potravině hrají:

• antioxidanty
• barviva
• konzervanty
• kyseliny
• regulátory kyselosti
• tavící soli
• kypřící látky
• náhradní sladila
• látky zvýrazňující chuť a aroma
• zahušťovadla
• želírující látky
• modifikovaný škrob
• stabilizátory
• emulgátory
• protispékavé látky
• odpěňovače
• leštící látky
• látky zlepšující mouku
• nosiče a rozpouštědla
• balící plyny
• propelanty
• pěnotvorné látky
• zvlhčující látky
• plnidla
• zpevňující látky
• sekvestranty

Tyto všechny skupiny jsem tady nevypsala z důvodu, abych zabrala místo v článku, ale abych demonstrovala, co všechno se s potravinami dá dělat a co se s nimi dělá! Samozřejmě, že některá aditiva spadají do více skupin.

Přídatné látky, jak se jim také často říká, se smějí použít jen při výrobě potravin, pro které jsou povoleny (např. je zakázáno používat aditiva při výrobě medu). Zároveň je vždy pro potraviny stanovena limitní hodnota, tedy nejvyšší povolené množství, které se nesmí překročit. 

Seznam povolených přídatných látek a příslušných E kódů je uveden ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin a v přílohách nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách.

Dozorem nad dodržování zákona o potravinách je pověřena Česká zemědělská a potravinářská inspekce, která pravidelně provádí kontroly surovin, výrobny, maloobchody i velkoobchody.

Legislativu EU apod. zde rozvádět nebudu, kdo se chce však dozvědět více, tak veškeré informace lze najít zde.

Sledovat obaly potravin se vyplatí - bez výmluv :) (zdroj:rodale.com)

O jednotlivých typech aditiv se rozepíši až v některém z příštích článků. Zde bych jen uvedla tabulku rozdělení (+/-  stále stejnou) aditiv do 5 skupin, podle toho, jaké účinky na člověka mají. Není vůbec od věci si takovou to tabulku vytisknout, složit si ji třeba do peněženky a použít ji právě při nákupu potravin (obzvlášť je třeba si dávat pozor na skupinu 5!).¨

Skupina 1 - látky příznivě působící na lidské zdraví

E100, 101, 140, 150a, 160acde, 161b, 162, 163, 170, 175, 270, 290, 300, 306-308, 322, 410, 440, 901,948

Skupina 2 - látky ještě přijatelné

E 141, 172, 174, 260, 296, 301, 302, 304, 309, 315, 316, 325-327, 334, 350-352, 363, 406, 460, 470b, 551-553, 640, 902-904, 947, 1102, 1103

Skupina 3 - látky méně vhodné ke konzumaci

E 150bcd, 153, 1160bf, 171, 200, 202, 203, 261, 263, 297, 330-332, 335, 337, 353, 354, 400-404, 407, 415-418, 420-422, 445, 461, 463-466, 470-475, 481-483, 491-495, 500-504, 508-511, 514-517, 524-530, 554-559, 570, 574, 575-579, 585, 912, 914, 938, 939, 941, 942, 953, 956, 957, 965, 966, 967, 1105, 1200, 1404, 1420, 1422

Skupina 4 -  látky působící nepříznivě

E 120, 161g, 173, 234, 236, 251, 252, 262, 280-283, 338-341, 355-357, 380, 385, 405, 407a, 412-414, 432-436, 442, 444, 450-452, 476, 477, 479b, 507, 513, 518, 535, 536, 538, 620-635, 900, 950, 951, 959, 1201, 1202, 1410-1414, 1440, 1442, 1450, 1505, 1518

Skupina 5 - látky výrazně nepříznivé

E 102, 104, 110, 122-124, 127-133, 142, 151, 154, 155, 180, 210-224, 226-228, 230-233, 235, 242, 249, 250, 284, 285, 310-312, 320, 321, 927, 954

Malý didaktický strašák pro představu :)
Nepochybuji, že každý někdy viděl etiketu se složením. Jednu takovou zde mám.
Masný výrobek, což je možné poznat ze složení, obsahuje spoustu éček: konzervanty, stabilizátory, zahušťovadla, zvýrazňovače chuti, antioxidanty a barviva. Celkem 6 typů aditiv. Spolu s nimi když tedy pominu těch 55% masa je tam ještě spoustu vody, dextrózy, škrobu a soli.
Nevím jak vy, ale já bych tohle prostě nepozřela. Při představě, že takovýmito typy výrobků si plní žaludky většina obyvatel naší republiky a to celkem často... tak se prostě nemůžeme divit, že držíme smutné prvenství v počtu onemocnění rakoviny tlustého střeva. I když koncentrace těchto látek jsou velmi velmi nízké a limitní hodnoty nastaveny na základě dlouhodobých výzkumů - zdravý rozum prostě říká: NEJÍST nebo aspoň JÍST CO NEJMÉNĚ !

(zdroj.lidovky.cz)

špekáčky: ZLO na entou(zdroj:konzument.cz)

Závěrem...Na závěr bych ale chtěla zdůraznit jeden fakt - ne všechna éčka jsou pro náš špatná! Typickým příkladem je vitamín C, který v našem těle plní řadu nezbytných funkcí a musíme ho přijímat v potravě nebo jako doplněk. Vitamín C působí jako silný antioxidant, čehož se využívá i u potravin. Značí se kódem E300 a je uváděn pod názvem kyselina L-askorbová.

Kyselina L-askorbová neboli Vitamín C se používá jako aditivum pod kódem E300 (zdroj:wikipedia)

Dobrou chuť :)