Biostyl 2014

Natěšená už někdy od února...
zároveň s obavami, zda nečekám moc...
tak jsem se radši začala těšit o něco méně....
a hele, ono to klaplo :)

Dnes trochu z jiného soudku.... :)

úlovky z letošního Biostylu stály za to :)

Řeč je o Biostylu, veletrhu (festivalu), který se koná každý rok na pražském Výstavišti už 10 let.
Skládá se z několika částí BIOSTYL - ZDRAVÍ - ECOWORLD - INSPIRACE - ALTERNATIVA.
Moje neoblíbenější část je tam, kde je nejvíce ochutnávek :-x. A tak vždycky odcházím doslova přecpaná.
Letos tomu nebylo jinak :)
Byl to už můj, tuším, 4. ročník. Přirozeně jsem se bála, že tam bude méně jídla, nebude se tolik ochutnávat, nebude tam můj oblíbený stánek s kávou apod. Vše bylo. Až mě překvapilo, jak se podoba a lokace jednotlivých vystavovatelů v podstatě ani moc nezměnila.

Veletrh probíhá od pátku do neděle. My jsme šli letos s kamarádkou na jistotu - v pátek (v neděli už by mohly dojít zásoby....??!!).

JARNÍ *D*E*T*O*X*

Sousloví  jarní „detoxikace“ je v poslední době snad jedním z nejpoužívanějších. Všichni se můžou zbláznit aby se co nejvíc detoxikovali. Jenže ono to není tak slavné....a procedury a nejrůznější kúry nejsou tak „detoxikační“ jak se všude propaguje.....

Vitamínová jarní očista :)

V období jara se ze všech stran valí nejrůznější články o tom, jak bojovat proti jarní únavě, jak se detoxikovat, jak očistit po zimě tělo apod. Přijde Vám, že jste se za zimu „ toxikovali“ ? Mě tedy ne. A proto se raději přikláním k tomu, nazývat tyto procesy OČISTNÝMI (místo detoxikačními). Očista organismu zní prostě líp a lépe vystihuje podstatu věci. Proces detoxikace organismu z biochemického pohledu není tak snadný, aby na něj stačilo pár dní, či pár týdnů (o tom by se ale dalo opět polemizovat, např. takový drogový detox apod.). Nehodlám tu na tomto místě proti tomu zbrojit, jelikož už je to tak zažité, že to ani nemá cenu :) Zkrátka a dobře fakticky to není až tak správně, ale slovo "detoxikace" se tak ujalo, že se prostě používá.

Pro koho jsou očistné kúry vhodné? Všechno je relativní. Člověk, který už léta nedodržuje zdravou životosprávu, má nadváhu a podstupuje denně stresové situace má potřebu očisty mnohem větší než člověk, který žije víceméně zdravě, pravidelně sportuje a zdravě se stravuje. K tomuto faktoru by měl také každý přihlížet při rozhodování, jakou verzi očisty zvolí. Ne každý je stavěný na drastické změny, proto by jakákoliv velká změna měla probíhat s dostatečným uvážením a plnou duševní přípravou.

Vánoční speciál: Jak si užít Vánoce bez následků :)

Přes Vánoce jíme, jíme...a zase jenom jíme :) (zdroj:noviny.prostor.cz)

Pálení žáhy, pocit, že jde jídlo nahoru, těžký žaludek, únava...to vše jsou důsledky Vánoc. My, co známe své možnosti a umíme se držet na uzdě, zase tolik netrpíme. Ale lidé co prostě neumí říci NE, neumí si nevzít a nepřidat další porci navíc....ti skončí na gauči s nepříjemnými pocity a ještě v některých případech s výčitkami.

margarín X máslo

Tento článek bych ráda věnovala HELČE,  jako můj malý vánoční dárek :)

Margarín nebo máslo? (zdroj:ona.dnes.cz)

Margarín nebo máslo? Podle mě jedna z aktuálně nejdiskutovanějších problematik v oblasti výživy. Ptá se mě na ní docela hodně lidí, takže bych ráda v dnešním článku uvedla některé věci na pravou míru. Předesílám, že vám nedám jednoznačnou odpověď - nejezte máslo, jezte jen margarín, který je zdravější...nebo naopak.

Rýmička :)

Blíží se prosinec a s ním i čas prvních mrazíků. Zimní období je zároveň časem, kdy je na denním pořádku většiny lidí i zákeřná choroba jménem RÝMIČKA :)) Rozhodla jsem se tedy napsat pár řádků o tom, jak ji účinně předcházet, protože když už rýmu chytnete - léčená za pět, neléčená bez dvou za sedm. Prevence je prostě základ! Přidám ale i pár rad co jíst, když už je pozdě, aby se ta virová návštěva alespoň trochu zpříjemnila.

Rhinovirus - vir, který za to všechno může :) (zdroj: medpedia.framar.bg)

Potravní aditiva: Umělá sladidla

Další skupinou aditiv, o kterých se zmíním, jsou umělá sladidla.

Cukr vs. umělá nekalorická sladidla (zdroj:zdravie.pravda.sk)

Myslím, že se se mnou nikdo nebude hádat, když napíši, že hlavním nepřítelem číslo jedna, alespoň v oblasti výživy, v rozvinutých státech, je nadměrná konzumace CUKRU (respektive hlavně jednoduchých, rafinovaných cukrů). Neustále stoupá počet lidí trpících obezitou, ruku v ruce s tím jdoucím kardiovaskulárním onemocněním a hlavně diabetem druhého typu.

Už několik let se tedy výzkumníci předhánějí ve vymýšlení stále nových a nových metod, jak umožnit lidem užívat si "to samé" ve stejném množství, ale bez rizika nadměrné konzumace kalorií (třeba takové extra venti vanilla frappuccino s 50 g cukru zredukovat na 5 g cukru o stejné chuti ale třetinové dávce kalorií :p, to je výzva!). Hlavní slovo zde tedy dostávají  umělá (nekalorická) sladidla. Používání umělých sladidel (zkratkou AS, z anglického "artificial sweeteners") v posledních letech výrazně vzrostlo - jak u dětí, tak u dospělých. Myslím, že hlavně obliba sladkých limonád si vyžádala intenzivnější výzkumy v této oblasti. Snaha uvést na trh další a zase o něco lepší typy AS je čím dál tím větší. Bývají 30x až 13 000x sladší než klasický řepný cukr a jejich použití umožní výrobci označit danou potravinu jako "bez cukru", "0 % přidaného cukru" nebo "light". Mylná je však představa, že takových to potravin vlastně můžeme sníst dvojnásobek, protože přece neobsahují cukr...

Přirozeně se tedy nabízí otázky, jak tyto umělá sladila působí na člověka, jaké mají pozitivní účinky na zdraví, ale také zda-li zvýšená konzumace nemůže mít nějaký negativní dopad (způsobovat nemoci apod.) Studií na toto téma se v posledních letech provádí velmi mnoho. Např. takový cyklamát (E952), jedno z prvních nekalorických sladidel, byl v USA pár let po uvedení na trh zakázán (1969). Studie na myších modelech poukázaly na karcinogenní účinky této látky. V EU je však stále povolen. Podobných rozdílů v zákoně jednotlivých států je mnoho.
Je třeba klást důraz na informovanost veřejnosti (to samozřejmě neplatí jen u AS). Zodpovědné instituce samozřejmě vydávají vyhlášky o povolených množstvích, možných rizicích a potenciálních zdravotních dopadech, most mezi výzkumem a laickou veřejností však není úplně dokonalý. Proto zde poskytuji vědecky doložená fakta jednoduchou a stručnou formou. Vybrala jsem 5 nejrozšířenějších.

Poradce pro výživu a suplementaci

Dnešní článek bude tak trochu z jiného soudku, méně formální a více o mě :)

Jak možná někdo z vás už ví (teď mám na mysli spíš mé spřízněné duše :),  počínaje dneškem jsem začala navštěvovat půlroční kurz "Poradce pro výživu a suplementaci" od společnosti ATAC.

Kurz je v podstatě prezenčně-distanční: budeme se scházet pouze jednou měsíčně na test a diskuzi. Veškeré materiály budeme dostávat online a musíme je poctivě studovat doma sami. Pan Jelínek razí teorii učení pomocí myšlenkových map tzn. že si přečtu článek a pak si nakreslím svou vlastní myšlenkovo-paměťovou mapu o daném tématu. Později při opakování se už nemusím vracet k článku ale stačí mi pouze můj vlastní myšlenkový proces. Ze začátku jsem k tomuto přístupu byla skeptická (jako ostatně skoro ke všemu co jen trochu zavání nějakým jing-jangem nebo filosofií apod...:D )), ale čím dál tím více se mi tento přístup začíná líbit. Uvidíme v prvních týdnech, jak mi to půjde. Celkem musím vytvořit 60 myšlenkových map za měsíc, což je 360 článků/myšlenkových map za půl roku !! Tomu říkám pěkná nálož informací. A to byl také hlavní důvod, proč jsem si tento kurz vybrala - žádná dvoutýdenní rychlokvaška zakončená certifikátem, ale poctivá půlroční příprava.

Potravní aditiva: Kontroverzní Konzervanty

Konzervanty jsou hned po barvivech asi nejkontroverznější skupinou aditiv. Tyto látky se k potravinám přidávají za účelem prodloužení trvanlivosti (hlavně se jedná o výrobky z masa jako konzervy, uzeniny a maso samotné, sýry a dále pekařské polotovary, majonézy, dresinky apod.)  Dále "bojují" proti nežádoucím bakteriím a plísním a často zabraňují nežádoucím změnám barvy produktu. V posledních desetiletích se užívají stále častěji a to hlavně proto, že často sáhneme v rámci úspory času v už tak nabitém dni raději po polotovaru nebo již předem připraveném jídle. Těchto látek tedy logicky zkonzumujeme mnohem větší množství něž tomu bylo např. v předminulém století :(

Masné výrobky: delikatesa i strašák :( (zdroj:hamazing.com)

Potravní aditiva ("éčka")

Potravní aditiva (zdroj:ucenibezmuceni.cz)

Žijeme v době, kdy je vyvíjen tlak na všechny a na všechno -  aby ženy byly co nekrásnější, aby produkty lidské činnosti byly co nejperfektnější a aby jídlo bylo vždy nejlahodnější, nejbarevnější a pokud možno vydrželo co nejdéle. Ženy a produkty tedy pominu a zaměřím se pouze na potraviny a to, jak je tedy v tomto stavu udržet :)

Tímto článkem zahajuji novou rubriku, kterou nazývám "Potravní aditiva" - známá spíše pod názvem "éčka". Éčka jsou kontroverzním tématem, probíraným na internetových stránkách a diskuzních fórech, v knihách ale i světových konferencích, které je ale stále aktuální. Nebudu jen papouškovat základní informace, ty si lze pohodlně vyhledat na mnoha webových stránkách, ale pokusím se vždy zmínit i něco navíc včetně aktuálního "stavu" v rámci výzkumů...zda-li jsou tedy zrovna "ok" nebo už jsou zase "ti špatní" :).

Energie & energetický příjem

Pro každého, kdo chce hubnout, změnit stravování, nebo se prostě jen začne více zajímat více o potraviny je nezbytná základní znalost energetických hodnot potravin. V dnešním článku se tedy okrajově zmíním o bioenergetice a představím několik veličin a vzorečků (opravdu jen jednoduchých :) ), které vedou k výpočtům našeho energetického výdeje.

Člověk je organismus, který funguje jako otevřený systém, schopný vyměňovat s okolím hmotu a energii (zdroj:bioenergetika.bioenergetikus.hu)

Člověk je živý organismus, který si vyměňuje s okolím jak hmotu tak energii (tzv. otevřený systém). Nás bude dnes zajímat hlavně energie, kterou můžeme přijímat, přeměňovat ji a také ji využívat k nejrůznějším procesům - mechanické práci svalů, transportu důležitých látek v našem těle ale i vytváření nových látek (např. tvorba bílkovin). Jak už bylo řečeno v článku o metabolismu (více Metabolismus ), člověk je tvor chemotrofní tzn. že získává energii oxidačním štěpením živin přijatých v potravě.