Další skupinou aditiv, o kterých se zmíním, jsou
umělá sladidla.
|
Cukr vs. umělá nekalorická sladidla (zdroj:zdravie.pravda.sk) |
Myslím, že se se mnou nikdo nebude hádat, když napíši, že hlavním nepřítelem číslo jedna, alespoň v oblasti výživy, v rozvinutých státech, je nadměrná konzumace
CUKRU (respektive hlavně jednoduchých, rafinovaných cukrů). Neustále stoupá počet lidí trpících obezitou, ruku v ruce s tím jdoucím kardiovaskulárním onemocněním a hlavně diabetem druhého typu.
Už několik let se tedy výzkumníci předhánějí ve vymýšlení stále nových a nových metod, jak umožnit lidem užívat si
"to samé" ve stejném množství, ale bez rizika nadměrné konzumace kalorií (třeba takové extra venti vanilla frappuccino s 50 g cukru zredukovat na 5 g cukru o stejné chuti ale třetinové dávce kalorií :p, to je výzva!). Hlavní slovo zde tedy dostávají umělá (nekalorická) sladidla. Používání umělých sladidel (zkratkou
AS, z anglického "artificial sweeteners") v posledních letech výrazně vzrostlo - jak u dětí, tak u dospělých. Myslím, že hlavně obliba sladkých limonád si vyžádala intenzivnější výzkumy v této oblasti. Snaha uvést na trh další a zase o něco lepší typy AS je čím dál tím větší. Bývají 30x až 13 000x sladší než klasický řepný cukr a jejich použití umožní výrobci označit danou potravinu jako "
bez cukru", "
0 % přidaného cukru" nebo "
light". Mylná je však představa, že takových to potravin vlastně můžeme sníst dvojnásobek, protože přece neobsahují cukr...
Přirozeně se tedy nabízí otázky, jak tyto umělá sladila
působí na člověka, jaké mají
pozitivní účinky na zdraví, ale také zda-li zvýšená konzumace nemůže mít nějaký
negativní dopad (způsobovat nemoci apod.) Studií na toto téma se v posledních letech provádí velmi mnoho. Např. takový
cyklamát (E952), jedno z prvních nekalorických sladidel, byl v USA pár let po uvedení na trh zakázán (1969). Studie na myších modelech poukázaly na karcinogenní účinky této látky. V EU je však stále povolen. Podobných rozdílů v zákoně jednotlivých států je mnoho.
Je třeba klást důraz na
informovanost veřejnosti (to samozřejmě neplatí jen u AS). Zodpovědné instituce samozřejmě vydávají vyhlášky o povolených množstvích, možných rizicích a potenciálních zdravotních dopadech, most mezi výzkumem a laickou veřejností však není úplně dokonalý. Proto zde poskytuji vědecky doložená fakta jednoduchou a stručnou formou. Vybrala jsem 5 nejrozšířenějších.