Rýmička :)

Blíží se prosinec a s ním i čas prvních mrazíků. Zimní období je zároveň časem, kdy je na denním pořádku většiny lidí i zákeřná choroba jménem RÝMIČKA :)) Rozhodla jsem se tedy napsat pár řádků o tom, jak ji účinně předcházet, protože když už rýmu chytnete - léčená za pět, neléčená bez dvou za sedm. Prevence je prostě základ! Přidám ale i pár rad co jíst, když už je pozdě, aby se ta virová návštěva alespoň trochu zpříjemnila.

Rhinovirus - vir, který za to všechno může :) (zdroj: medpedia.framar.bg)

Potravní aditiva: Umělá sladidla

Další skupinou aditiv, o kterých se zmíním, jsou umělá sladidla.

Cukr vs. umělá nekalorická sladidla (zdroj:zdravie.pravda.sk)

Myslím, že se se mnou nikdo nebude hádat, když napíši, že hlavním nepřítelem číslo jedna, alespoň v oblasti výživy, v rozvinutých státech, je nadměrná konzumace CUKRU (respektive hlavně jednoduchých, rafinovaných cukrů). Neustále stoupá počet lidí trpících obezitou, ruku v ruce s tím jdoucím kardiovaskulárním onemocněním a hlavně diabetem druhého typu.

Už několik let se tedy výzkumníci předhánějí ve vymýšlení stále nových a nových metod, jak umožnit lidem užívat si "to samé" ve stejném množství, ale bez rizika nadměrné konzumace kalorií (třeba takové extra venti vanilla frappuccino s 50 g cukru zredukovat na 5 g cukru o stejné chuti ale třetinové dávce kalorií :p, to je výzva!). Hlavní slovo zde tedy dostávají  umělá (nekalorická) sladidla. Používání umělých sladidel (zkratkou AS, z anglického "artificial sweeteners") v posledních letech výrazně vzrostlo - jak u dětí, tak u dospělých. Myslím, že hlavně obliba sladkých limonád si vyžádala intenzivnější výzkumy v této oblasti. Snaha uvést na trh další a zase o něco lepší typy AS je čím dál tím větší. Bývají 30x až 13 000x sladší než klasický řepný cukr a jejich použití umožní výrobci označit danou potravinu jako "bez cukru", "0 % přidaného cukru" nebo "light". Mylná je však představa, že takových to potravin vlastně můžeme sníst dvojnásobek, protože přece neobsahují cukr...

Přirozeně se tedy nabízí otázky, jak tyto umělá sladila působí na člověka, jaké mají pozitivní účinky na zdraví, ale také zda-li zvýšená konzumace nemůže mít nějaký negativní dopad (způsobovat nemoci apod.) Studií na toto téma se v posledních letech provádí velmi mnoho. Např. takový cyklamát (E952), jedno z prvních nekalorických sladidel, byl v USA pár let po uvedení na trh zakázán (1969). Studie na myších modelech poukázaly na karcinogenní účinky této látky. V EU je však stále povolen. Podobných rozdílů v zákoně jednotlivých států je mnoho.
Je třeba klást důraz na informovanost veřejnosti (to samozřejmě neplatí jen u AS). Zodpovědné instituce samozřejmě vydávají vyhlášky o povolených množstvích, možných rizicích a potenciálních zdravotních dopadech, most mezi výzkumem a laickou veřejností však není úplně dokonalý. Proto zde poskytuji vědecky doložená fakta jednoduchou a stručnou formou. Vybrala jsem 5 nejrozšířenějších.

Poradce pro výživu a suplementaci

Dnešní článek bude tak trochu z jiného soudku, méně formální a více o mě :)

Jak možná někdo z vás už ví (teď mám na mysli spíš mé spřízněné duše :),  počínaje dneškem jsem začala navštěvovat půlroční kurz "Poradce pro výživu a suplementaci" od společnosti ATAC.

Kurz je v podstatě prezenčně-distanční: budeme se scházet pouze jednou měsíčně na test a diskuzi. Veškeré materiály budeme dostávat online a musíme je poctivě studovat doma sami. Pan Jelínek razí teorii učení pomocí myšlenkových map tzn. že si přečtu článek a pak si nakreslím svou vlastní myšlenkovo-paměťovou mapu o daném tématu. Později při opakování se už nemusím vracet k článku ale stačí mi pouze můj vlastní myšlenkový proces. Ze začátku jsem k tomuto přístupu byla skeptická (jako ostatně skoro ke všemu co jen trochu zavání nějakým jing-jangem nebo filosofií apod...:D )), ale čím dál tím více se mi tento přístup začíná líbit. Uvidíme v prvních týdnech, jak mi to půjde. Celkem musím vytvořit 60 myšlenkových map za měsíc, což je 360 článků/myšlenkových map za půl roku !! Tomu říkám pěkná nálož informací. A to byl také hlavní důvod, proč jsem si tento kurz vybrala - žádná dvoutýdenní rychlokvaška zakončená certifikátem, ale poctivá půlroční příprava.

Potravní aditiva: Kontroverzní Konzervanty

Konzervanty jsou hned po barvivech asi nejkontroverznější skupinou aditiv. Tyto látky se k potravinám přidávají za účelem prodloužení trvanlivosti (hlavně se jedná o výrobky z masa jako konzervy, uzeniny a maso samotné, sýry a dále pekařské polotovary, majonézy, dresinky apod.)  Dále "bojují" proti nežádoucím bakteriím a plísním a často zabraňují nežádoucím změnám barvy produktu. V posledních desetiletích se užívají stále častěji a to hlavně proto, že často sáhneme v rámci úspory času v už tak nabitém dni raději po polotovaru nebo již předem připraveném jídle. Těchto látek tedy logicky zkonzumujeme mnohem větší množství něž tomu bylo např. v předminulém století :(

Masné výrobky: delikatesa i strašák :( (zdroj:hamazing.com)

Potravní aditiva ("éčka")

Potravní aditiva (zdroj:ucenibezmuceni.cz)

Žijeme v době, kdy je vyvíjen tlak na všechny a na všechno -  aby ženy byly co nekrásnější, aby produkty lidské činnosti byly co nejperfektnější a aby jídlo bylo vždy nejlahodnější, nejbarevnější a pokud možno vydrželo co nejdéle. Ženy a produkty tedy pominu a zaměřím se pouze na potraviny a to, jak je tedy v tomto stavu udržet :)

Tímto článkem zahajuji novou rubriku, kterou nazývám "Potravní aditiva" - známá spíše pod názvem "éčka". Éčka jsou kontroverzním tématem, probíraným na internetových stránkách a diskuzních fórech, v knihách ale i světových konferencích, které je ale stále aktuální. Nebudu jen papouškovat základní informace, ty si lze pohodlně vyhledat na mnoha webových stránkách, ale pokusím se vždy zmínit i něco navíc včetně aktuálního "stavu" v rámci výzkumů...zda-li jsou tedy zrovna "ok" nebo už jsou zase "ti špatní" :).

Energie & energetický příjem

Pro každého, kdo chce hubnout, změnit stravování, nebo se prostě jen začne více zajímat více o potraviny je nezbytná základní znalost energetických hodnot potravin. V dnešním článku se tedy okrajově zmíním o bioenergetice a představím několik veličin a vzorečků (opravdu jen jednoduchých :) ), které vedou k výpočtům našeho energetického výdeje.

Člověk je organismus, který funguje jako otevřený systém, schopný vyměňovat s okolím hmotu a energii (zdroj:bioenergetika.bioenergetikus.hu)

Člověk je živý organismus, který si vyměňuje s okolím jak hmotu tak energii (tzv. otevřený systém). Nás bude dnes zajímat hlavně energie, kterou můžeme přijímat, přeměňovat ji a také ji využívat k nejrůznějším procesům - mechanické práci svalů, transportu důležitých látek v našem těle ale i vytváření nových látek (např. tvorba bílkovin). Jak už bylo řečeno v článku o metabolismu (více Metabolismus ), člověk je tvor chemotrofní tzn. že získává energii oxidačním štěpením živin přijatých v potravě.

3 mýty v oblasti "držení diety"

Článků typu "Největší mýty o dietách..." je na internetu požehnaně. Ani já si něco podobného neodpustím a v následujících pár odstavcích trochu rozvedu 3 důležité záležitosti v oblasti "držení diety" (chcete-li pověry, mýty...), které stále spoustu lidí opomíjí a které se lehko stávají, řekněme, "putovními nesmysly".



Putovní nesmysl číslo 1
Stravovat se zdravě je omezující dieta

Ke zdravé stravě se člověk dostane zpravidla dvěma cestami - buď to začne vyžadovat zdravotní stav a změna životního stylu je nám doporučena lékařem či jiným odborníkem, nebo se proto rozhodneme dobrovolně sami -  ať už z důvodu krátkodobého (např. hubnutí do plavek, na ples apod.) nebo dlouhodobého. V obou případech je důležité si uvědomit, že změna stravování a často spolu s tím i životního stylu není krátkodobou záležitostí ale měla by být záležitostí DOŽIVOTNÍ (pokud samozřejmě zdravotní stav dovolí). K této změně by se mělo přistupovat jako k naprosto dobrovolnému rozhodnutí tzn. když mi nechutná brokolice tak se do ní nutně nemusím dvakrát týdně nutit nebo pokud mám rád gumové medvídky tak si prostě čas od času pár méďů dám. Každý má své chutě, každému dělá dobře něco jiného a zdravá strava má ten velký bonus, že je pestrá tzn., že se v ní může najít každý. Důležitým faktem zůstává, že je potřeba u toho trochu MYSLET a používat SELSKÝ ROZUM  - když někde uberu tak taky někde na druhé straně můžu přidat; nápis light neznamená, že toho můžu sníst kopu; večeřet nejpozději v 6 večer když chodím spát okolo půlnoci je naprostá hloupost a takto by se dalo pokračovat. Proto každý, kdo vidí ve zdravé stravě jen časově omezenou nutnost za nějakým účelem, neuspěje, ale často si může i uškodit.

Spousta lidí namítne, že zdravá strava stojí čas a peníze. Připravit si snídani, svačinu a oběd na druhý den stojí, pravda, večer předešlého dne trochu času navíc. Na druhou stranu, koupit si snídani, svačinu a oběd v již připravené podobě (snídaně v kavárně, oběd v restauraci apod.) je určitě dražší verzí. Stydíte si nosit krabičky s jídlem do školy/do práce? Okolí Vám může začít jen závidět -> dřív nebo později (v některých smutných případech tedy i nikdy) každý člověk přijde na to, že to, co jíme, se odráží na naší fyzické i psychické stránce. Když se začneme stravovat lehčeji, zdravěji a ještě k tomu pravidelněji - začneme se cítit lépe. A nepochybně si toho mohou všimnout i ostatní.

Grilování -> společenská událost ale i zdroj nebezpečných karcinogenů

Grilovací sezona už je sice za námi ale přesto si to neodpustím :)
Dnešní článek o grilování spadá pod tematiku škodlivosti některých potravin. Za tuhle negativní propagaci mě už tak spousta mých kamarádů nemá rádo, ale patřilo to k mé oblasti zájmu v rámci bakalářské práce takže se nedá nic dělat a krátce se tu o tom rozepíši :).

Grilované maso - lahůdka i hrozba (zdroj:novakuchyne.cz)

To, že jsme po těžkém a tučném obědě ospalí, má své biochemické opodstatnění :)

V dnešním krátkém článku bych Vám ráda ukázala, že to jak se stravujeme má opravdu vliv na náš výkon (ať už v práci nebo ve volném čase a ještě zvláště po obědě :)) a opravdu to má své (bio)chemické opodstatnění.

Všechno souvisí se 3 látkami, které si teď krátce představíme:

1. aminokyselina tryptofan - tryptofan je esenciální, tzv. aromatická aminokyselina (ne protože má aroma :) ale protože obsahuje ve své struktuře konjugovaný systém dvojných vazeb), kterou si naše tělo neumí syntetizovat a musí ji tak přijímat v potravě v podobě bílkovin (popř. doplňku stravy). Má v těle hodně nezastupitelných funkcí, a tak při poruchách v jeho metabolismu může docházet k různým onemocněním. (např. Hartnupova nemoc).
2. serotonin - serotonin je biologický derivát tryptofanu a slouží jako neurotransmiter (látka, která slouží k přenosu nervových vzruchů). V naší centrální nervové soustavě se serotonin významně podílí na ovlivnění nálady - jeho snížené množství tedy může způsobovat deprese, poruchy spánku apod.
3. melatonin - melatonin je hormon a vzniká chemickou přeměnou serotoninu. Tento hormon je produkován v mozku, konkrétně v hypofýze a hraje důležitou roli v cirkadiálních rytmech (den/noc). Produkce melatoninu je největší v noci (za tmy) a proto v zimních měsících, kdy je nedostatek slunce, jsme více ospalí a bez energie než třeba v létě.

Jak bojovat proti hladu - glykemický index & energetická denzita potravin

A máme tu 1. září, sice neděle ale pro mě už takový návrat do reality po uplynulých "prázdninách". Prostě a jednoduše, vstupuji do posledního ročníku svého magisterského studia a čeká mě diplomka, o které bych se také ráda zmínila v některých z příštích článků.

Ale teď už k věci. Všichni jsme asi někde četli nebo slyšeli, že hladovění pro náš organismus není dobré a že v žádném případě neřeší problém s váhou, ba naopak. Při dlouhodobém nezdravém hladovění dochází k lipolýze, ale také k proteolýze svalové hmoty, protože tělo si někde potřebnou energii vzít musí. Metabolismem aminokyselin však vznikají jako zdroj energie tzv. ketolátky, sloučeniny kyselého charakteru, které nejsou pro naše tělo příznivé, protože narušují acidobazickou rovnováhu našeho těla.

Takže ještě jednou i za mě ....NEhladovět, NEhladovět, NEhladovět !!! Vaše tělo se musí cítit v pohodě a nesmí se bát, že mu v budoucnu bude upřena energie a ukládat ji v podobě tuků na horší časy. Dopřejte mu pravidelnou stravu a pravidelný přísun energie, docílíte tak nejen zrychlení metabolismu ale i vylepšení Vaší osobní pohody.

V tomto článku bych Vám ráda představila 2 "bojovníky" proti hladu, respektive dva důležité faktory, které je určitě třeba mít na mysli při sestavování vašeho jídelníčku: glykemický index a energetická denzita. Pokud budete pravidelně konzumovat potraviny, které jdou ruku v ruce se zásadami těchto parametrů, troufám si říci, že máte nad hladem vyhráno :)